Jste zde:
- Tipy
  - Kultura
    - Toulky Prahou

Čert - ďábel na Vyšehradě, toulky Prahou

13.10.2009 00:23

Jan Nepomuk Assmann - pražské maličkosti. Vyšehrad památná pražská čtvrt, byl samostatnou obcí, městem ve městě. Je opředen spoustou mýtů a pověstí .........

Vyšehrad byl až od konce 19. století, spojen s Prahou, říkalo se mu říkalo také královské horní město, bylo odděleno Botičem. Byl to stát ve státě, měl samosprávu,pevnosti zde umístěné se říkalo citadela.
Vyšehrad je opředen pověstmi, nejstaršími legendami o českých knížatech, o bájné Libuši, o Horymírovi a jeho koni Šemíkovi, o siláku Bivojovi, o vyslání poselstva za Přemyslem, o přemyslovském hradišti, apod. Mnoho z těchto mýtů je zachyceno v Kosmově kronice, ale je rozvíjeno i Aloisem Jiráskem ve Starých pověstech českých. Toto mystické místo naší metropole, zajímá i nás..

Vyšehrad má pozoruhodnou historii, je zdoben dominantou chrámu sv. Petra a Pavla, byl zde postaven dnes neexistující palác Karla IV., za husitských válek, byl Vyšehrad dobit, zničen a vypálen, přes rozbořené hradby se do Prahy dostalo vojsko Jiřího z Poděbrad. V pozdějším období byl několikrát přestavován, stal se pevností, a domy byly zbořeny.

V 17. století byly postaveny hradby, brány, prachárna a kasárny, což z něho učinilo významný obranný bod královského města.

V 19. století stalo se charakter místa změnil, pevnost již ztratila strategický význam, a změnila se v monument, místo posledního odpočinku významných osobností českých. Hřbitov se Slavínem vznikl v polovině 19. století.
Jak jsme se již zmínili, k tomuto místu se váže mnoho pověstí, které sbírala velká znalkyně a obyvatelka Vyšehradu, spisovatelka Popelka Biliánová, která svůj život Vyšehradu zasvětila. Je třeba upozornit i na několik zvláštností. Do osmdesátých let 19. století, měla Praha jen pět čtvrtí, nynější šestá čtvrt Vyšehrad, byla samostatná obec, úředně nazývána Královským horním městem.Vyšehrad měl vlastní správu, s purkmistrem.

Od Prahy byl oddělen potokem Botičem., byly zde jen jednopatrové domy, zchátralé a žilo se zde velmi chudým životem. Hořejší část, byla stále nazývána citadelou, kdykoliv se blížila povodeň střílelo se odtud z děl, aby se Praha připravila na pohromu. Ovšem varování bylo jen symbolické.

Hlavní a jedinou třídou Vyšehradu byla Vratislavova, kde byla i radnice, dále oblíbený
hostinec U Lumíra. Pražané rádi také navštěvovali výletní zahradu Na Přemyslovce. Společensky proslulý byl jen vyšehradský hřbitov, bývaly tam pohřby vynikajících osob a okázalé průvody na svátky sv. Petra a Pavla, Všech svatých a o Dušičkách.

Pověst o čertovi

Přeražený sloup původně ležel v chrámě sv. Petra a Pavla, poté jej dali na hřbitov, do kaple nakonec se dostal do sadu.Vznik pověsti o sloupu, měl několik variant. Vykládá se, že čert sloup přinesl z mariánského kostela v Římě, ale existuje i jiná verze: když roku1420 Pražané obléhali Vyšehrad sháněli střelivo do praků, vylámali sloupy v kostela Panny Marie Sněžné na Novém Městě, rozbili je na kusy na Vyšehrad stříleli. Tím kdo jim podle pověsti, poradil toto střelivo, se prý jmenoval Čert.

Existuje též možnost výkladu, že pochází, ze starého, původního románské kostela na Vyšehradě.
Jinak se k němu váže ještě romantičtější pověst, která byla známa i v 18. století.
V této pověstí se hovoří o muži, který v bídě, měl mnoho dětí. Jednou v lese potkal myslivce, dal se sním do řeči. Myslivec byl čert. Řekl mu o své bídě a myslivec slíbil pomoc. Musel se mu však upsat krví a slíbit, že mu dá to o čem neví, doma má. Jeho žena však právě porodila chlapečka, zalekl se jeho osudu, proto ho nechal pokřtít a dal mu jméno Petr. V noci se mu zjevil sv. Petr a slíbil pomoc. Chlapec byl vysvěcen na kněze, nechal první mši sloužit na
Vyšehradě, v tom se mu zjevil čert a připomínal smlouvu. Svatý Petr se zastal chráněnce a vynutil si na čertovi slib, že nebude mít právo na duši kněze, dokud neodnese z římského mariánského kostela sloup. Sloup musí být na Vyšehradě dříve, než kněz doslouží mši. Čert to nedokázal, protože mu sv. Petr cestu znepříjemňoval, přiletěl pozdě a proto se tak rozlítil, že mrštil sloupem na chrám. Sloup proletěl střechou a zůstal tam.Později byl umístěn na nynější
místo.

Tuto událost však připomínají i maličkosti, kterých si běžný člověk nevšimne. Ve Vratislavově ulici, na portálu gotizujícího domu č.p.17/67, z roku 1905, (dílo architekta Fr. Josefa Hodka), je vytesán reliéf čerta se sloupem, s velmi dramatickým a děsivým výrazem. V protějším rohu portálu, je vytesán reliéf kněze, nebo sv. Petra, který má rozpažené ruce, jakoby odvrhoval od sebe ďábla.
Nad portálem je vtipný nápis, který drží v rukách ženská a mužská postava v gotickém kostýmu. Zní takto: „Není lepší jako čertům v pekle, najedá se, napijú sa, sedija si v teple“.

Také pražský rytec konce 18. století, Jan Berka který jako první ,zručně ilustroval pražské pověsti, s krátkým písemným vysvětlením, zobrazil letícího čerta nad Vyšehradem se sloupem v náručí.

Autor: Jan Assmann