Knihovna Praha - nejznámější klasické české pohádky jsou na internetu volně ke stažení

18.12.2009 14:17

Praha (Pressweb) - Stylově, v čase předvánočním, zpřístupnila 16. prosince Městská knihovna v Praze na adrese www.mlp.cz/pohadky volně ke stažení výběr klasických českých pohádek.

Jaroslav Seifert

K nejznámějším z dvaceti šesti, které zde návštěvníci najdou, patří například „Čert a káča“, „O dvanácti měsíčkách“, „O Slunečníku, Měsíčníku a Větrníku“, „Pohádka o perníkové chaloupce“, „Princ Bajaja“, „Sůl nad zlato“ či „Sedmero krkavců“.

„Část je vybrána ze sbírky pohádek Jaroslava Seiferta ´Kouzelná lucerna´ vydané v roce 1945. Tato kniha v současné době již není v podstatě ve fyzické podobě k dispozici. Druhá část je pak především dílem Boženy Němcové,“ říká koordinátorka webových projektů Městské knihovny v Praze Kateřina Bajo. Texty je možné si stáhnout nejen v klasických formátech pdf, rtf, txt pro tisk či čtení na monitoru, ale i ve speciálních verzích pro některé mobilní telefony a čtečky typu PDA. „Rodiče si například na cesty s dětmi nemusí brát objemné knihy, stačí si pohádky nahrát do telefonu či iPodu a pak z těchto zařízení předčítat,“ uvádí Kateřina Bajo jeden ze zatím méně tradičních příkladů použití. Elektronické texty doplňují omalovánky s pohádkovými postavami a další hry určené ke stažení a vytištění. Všechny ilustrace na internetové stránce jsou dílem výtvarnice Městské knihovny v Praze Evy Petržílkové. Pohádky ze sbírky Jaroslava Seiferta „Kouzelná lucerna“ včetně stejnojmenné úvodní básně, jsou zveřejněny s laskavým souhlasem paní Jany Seifertové. Více informací na www.e-knihovna.cz a www.mlp.cz/pohadky.

Zpřístupnění textů pohádek z fondů Městské knihovny v Praze volně na internetu navazuje na podobné projekty s dílem Karla Čapka (www.mlp.cz/karelcapek), Boženy Němcové (www.mlp.cz/bozenanemcova) a naposledy s detektivkami A. C. Doyla o Sherlocku Holmesovi (www.mlp.cz/holmes). Za Karla Čapka získala letos knihovna Cenu Ministerstva kultury Knihovna roku 2009 v kategorii „Významný počin v poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb“. „Jelikož jsou stránky provázány s našimi katalogy, projekty podporují i návštěvnost Městské knihovny v Praze a čtenářství obecně," uzavírá Kateřina Bajo.

Návod, jak využít texty v pokročilejších modelech mobilních telefonů, pokud nechcete stahovat speciální software:
Ze stránek jednotlivých elektronických projektů Městské knihovny v Praze si stáhnete text ve formátu html. Přes infračervený port, bluetooth či kabelem přetáhnete html soubor do paměti telefonu, pak ho již stačí otevřít a ponořit se například do děje napínavé detektivky se Sherlockem Holmesem nebo číst ve vlaku dětem pohádku.

Jaroslav Seifert se narodil 23. září 1901 na Žižkově a zemřel 10. ledna 1986 v Praze. Mládí prožil v prostředí dělnického Žižkova, kde jeho otec, vyučený zámečník a aktivní sociální demokrat, mimo jiné obchodoval s obrazy. Zde Seifert po obecné škole vychodil šest tříd klasického gymnázia a poté se věnoval žurnalistice. Novinářskou dráhu zahájil v komunistickém tisku - roku 1921 v redakci Rudého práva, v brněnské Rovnosti. Byl také odpovědným redaktorem satirického časopisu Sršatec a v letech 1927-29 obrázkového týdeníku Reflektor. Mezi roky 1923 a 1927 byl zaměstnán v Komunistickém knihkupectví a nakladatelství. Roku 1928 se oženil a měl dvě děti. Po svém vyloučení z komunistické strany, kdy s dalšími šesti spisovateli projevil nesouhlas s novým gottwaldovským vedením (1929) krátce řídil divadelní časopis Nová scéna (1929-30) a po dalších epizodních zaměstnáních zakotvil v sociálně demokratickém tisku. Postupně redigoval obrázkový týdeník Pestré květy (1930-32), kulturní rubriku Ranních novin (1933-38), za války působil v Národní práci (1939-45) a po válce v odborářských novinách Práce. V roce 1949 novinářské činnosti zanechal. Těžká choroba pohybového ústrojí (1956) mu na několik let neumožnila výraznější tvůrčí práci. Svým dílem i odvážným vystoupením na druhém sjezdu SČSS (1956) v němž kritizoval dosavadní kulturní politiku ve vztahu k nekonformním spisovatelům a k autorům vězněným si získal nemalou autoritu. Na jejím základě byl 1969 zvolen předsedou nově ustaveného SČS, který však byl již za rok rozpuštěn pro odmítaný postoj k okupaci země vojsky Varšavské smlouvy. Seifertovi pak mohly vycházet jen ojedinělé reedice. Původní tvorbu směl zveřejňovat až na konci 70. let, kdy politické kruhy vzhledem k jeho značné popularitě hledaly - ač podepsal Chartu 77 - kompromis vyúsťující v Seifertův příslib, že se jeho jméno neocitne pod protestními peticemi, což však spisovatel nedodržoval. V roce 1984 obdržel Nobelovu cenu za literaturu.

Zveřejněné pohádky:
Ze sbírky Jaroslava Seiferta „Kouzelná lucerna: výbor českých pohádek“:
Kouzelná lucerna - báseň od J. Seiferta
Jabloňová panna - K. J. Erben
Ospalý Janek - Matěj Mikšíček
O Pánu Bohu - Božena Němcová
Čertův švagr – Božena Němcová
Divotvorný ubrousek - V. B. Třebízský
Kovář Paška - Václav Říha

Z knihy Václava Říhy „Zvířátka a Petrovští“:
Šípková Růženka – Václav Říha

Pohádky Boženy Němcové:
Čert a Káča, Chytrá horákyně, Mahulena krásná panna, Neohrožený Mikeš, O dvanácti měsíčkách, O hloupém Honzovi, O Popelce, O princezně se zlatou hvězdou na čele, O ptáku ohniváku a mořské panně, O Dlouhém, Širokém a Žárookém, O Slunečníku, Měsíčníku a Větrníku, O Smolíčkovi, O Zlatém kolovrátku, O Zlatovlásce, Pohádka o kohoutkovi a o slepičce, Pohádka o perníkové chaloupce, Princ Bajaja, Sedmero krkavců, Sůl na zlato.

Autor: zne

Líbil se vám článek? Dejte o něm vědět ostatním!

Přidejte svůj komentář k tipu - váš názor nás zajímá

 

Tipy čtenářů

Staňte se redaktory našich stránek a přidejte svůj tip

Nástroje

Odebírejte naše RSS RSS kanál

Dnes je 25.04.2024

Svátek má Marek

Citát pro dnešní den

Není vítězstvím nikdy neupadnout, ale pokaždé znovu vstát.

Komerční sdělení

Získejte novou profesi !

Nabízíme poslední volná místa v masérském kurzu


www.sweb.cz

Náhled tisku | Vytisknout | Nahoru

2008 – 2009 © Prague Tip | Prohlášení o přístupnosti | Webmaster: c10.cz