Jak jsme s ing. Walterem dělali šestirychlostní aerovku

25.03.2012 13:52

Větší část svého aktivního života jsem prožila v pražské konstrukci Českých závodů motocyklových. Krátce po maturitě jsem nastoupila k J. F. Kochovi a spolupracovala na konstrukci skútru Čezeta, potom jsem přešla do konstrukce jednoúčelových obráběcích strojů.V našem oddělení pracoval ing. Jan Walter, jeden ze synů továrníka Waltera, odborník na výpočet ozubení. Připadalo mi, že je už velmi starý pán, také jsme mu tak mezi sebou říkali. Možná že nebyl o mnoho starší než já jsem dnes, ale všechno je relativní. Když někdo z nás kreslil převodovku, měl povinnost konsultovat řešení s ing. Walterem který kola korigoval - součinitele podle Merita znal bezmála zpaměti a pomocí korekce dokázal dělat zázraky třeba i s chybou v osové vzdálenosti.

Jak jsme s ing. Walterem dělali šestirychlostní aerovku

Jak jsme s ing. Walterem dělali šestirychlostní aerovku

V roce 1964 jsme koupili naši první aerovku. No nekupte to,  stála pouhých 800,- Kčs. Po namontování nového akumulátoru jsme dojeli domů, sice s potížemi, ale přesto  silou motoru. O veteránech a jejich renovování jsme neměli ani tušení, aerovku jsme chtěli používat pro  denní provoz,  proto jsme se pustili  do běžné opravy.  Brzy jsme zjistili, že aerovka není žádná zmenšenina normálního auta, ale velice chytře vymyšlený, jednoduchý, malý vozík, a zamilovali jsme si jí. V ACC Praha jsme našli lidi stejně postižené, seznámili jsme se s historií i jednotlivými typy a rozhodli, že AERO 1000,  tedy silniční štika na superbalónech, jak ji nazval v roce 1933 redaktor Jezdinský, je to pravé, co musíme mít. Litr byl dražší, zaplatili jsme 4500,- Kč, ale s koupí jsme byli spokojeni.  Koncepce se od roku 1929 nezměnila, jen  obsah motoru stoupl z 500 na 1000 ccm, stačil modernější karburátor, seřízené zapalování a čistý výfuk a  nemoderní dvoutaktní dvouválcový motor dával vozíku sotva 500 kg lehkému dostatečné zrychlení a maximální rychlost blízkou 100 km /hod, provokovali jsme majitele moderních vozů a připadali jsme si jako hrdinové z Remarqových  Tří kamarádů. Začali jsme jezdit mototuristické soutěže a mezi novými, moderními vozy jsme byli  většinou úspěšní.

U ing. Waltera jsem hledala rady a zkušenosti. Byl velice ochotný,  měl i výbornou paměť. Aerovky měly pomalou dvojku, a ing Walter mi jednou vyprávěl, že se podle jeho návrhu vyrobila  rychlejší dvojka, počet zubů byl jen korekcí upraven o jeden, stromeček zůstal beze změny . Dodnes si neumím představit, jak to bylo možné. Vzpomněl si také, že na dvojkovém kole se změnila poloha drážky pro řadící vidličku a mnoho dalších podrobností.
Jednou jsem se ing. Waltera zeptala, s jakou životností vozidel se tehdy počítalo. Podíval se  překvapeně a řekl  s důrazem: „My jsme to dělali, aby to vydrželo.“

Všechny malé aerovky, a litr zvlášť, měly jednu slabinu, ojniční ložiska byla atypická a dávno se nevyráběla. Pomáhali jsem si, jak to šlo, buď jsme použili to nejméně opotřebované z bedny starých, nebo nechali upravit normalizované NU nebo NJ, někdy jsme na součástky koupili celé  auto. Ostatní kamarádi nejezdili tak rychle, proto neměli tolik problémů, my jsme motor snadno přetočili, to ojniční ložiska nevydržela a každá další demontáž klikové hřídele, sešroubované šrouby s kuželovou hlavou, situaci jen zhoršovala

Jednoho  dne jsme opět zašli k „ Maškové“, podívat se, co je tam zajímavého. Poznámka pro později narozené: byl to statek v Praze 9,  kdysi patřil paní Maškové, za socialismu  v něm Mototechna prodávala díly ze zrušených vozidel i přebytečné díly pro vozidla novější. Za bývalou stodolou leželo ve sněhu několik náprav pro malé aerovky, kompletních, s převodovkou a kardanem. Jedna měla odlitek řadící kulisy prodloužený dopředu do jakési skřínky, na skřínce byla druhá řadicí páka. To nás zaujalo, ale byla zima, blížil se konec pracovní doby a příslušný pracovník nás odbyl, ať přijdeme, až roztaje sníh.
Druhý den, když starý pán kouřil svojí voňavou cigaretu, kterou nesnášeli ani kuřáci, zeptala jsem se, co to asi bylo. Vysvětlil bez váhání, že to je redukční převodovka, vsazená do kardanu, řadila se druhou pákou, měla přímý záběr a jeden převod  asi 30 procent do rychla. Pro účast na sportovních podnikách jich bylo pro továrnu Aero vyrobeno 12 kusů a používaly se do litrů. Mnohem později jsem se dověděla, že stejné řešení měl patentované Maybach a bylo použito také u několika vozů Walter Super 6.

Když se počasí trochu zlepšilo, spěchali jsme znovu k Maškové, ale náprava beze stopy zmizela. To už jsme s litrem chvíli jezdili  a myšlenka na rychloběh nám nedávala spát. Tři převody pro dvoutakt, to je opravdu málo, zvlášť pro dvoutakt s opotřebovaným motorem, kde je nutné při řazení čekat než klesnou obrátky, a tak jsem pokračovala v otázkách na ing. Waltera, otázky jsem podpořila lahvičkou červeného. Ing. Walter přinesl původní fotografie a protože dokumentace neexistovala, slíbil pomoc při nové konstrukci. V kapsičce saka měl vždy několik ostře ořezaných tužek,  jednu vzal, chvěla se mu  ruka, ale jak se dotkl papíru, kreslil bez zaváhání a téměř ve správných rozměrech původní řešení převodovky.                                                                                                           

Socialismus, i přes tuhé centrální plánování, nám dával jisté možnosti, na příklad  vedoucí skladu materiálu v Brandýských strojírnách byl aerovkář  a už zařídil výrobu několika desítek kulových a svislých čepů, v Leteckých opravnách ve Kbelích se vyráběly přerušovače, později i sklopné rámy předního okna. Kolega v Brandýse přislíbil  výrobu  rychloběhů, jen odlitek musel být nahrazen svařenou skříní.

Ing. Walter spočítal převody a ozubení s nezbytnou korekcí, já jsem nakreslila jednoduchou převodovku se dvěma páry kol ve stálém záběru, řadilo se přesuvníkem.  Vyřízli jsme kus kardanové hřídele, namontovali redukci a začali se učit řadit dvěma pákami všech šest převodů. Chybička se vloudila, převodovka umístěná v kabině byla dost hlučná, tak jsme ji zakryli kusem gumy, to se zase moc zahřála a jedno kolečko se kouslo na hřídeli. Převodovka neměla proti zadní části krytu kardanu zajištěnou polohu, a tak se celá otočila. Odnesli jsme to jen modřinami na nohou, převodovku demontovali, Láďa jí  na zádech odnesl do údržbářské dílny nejbližšího JZD, svařil, co bylo nutné a po krátké době jsme  pokračovali v cestě.

Převody byly jemně odstupňované,  při řazení nahoru nebylo třeba čekat, maximální rychlost se pohybovala okolo 100 km/hod, při zařazeném rychloběhu měl motor stále dostatečný výkon, autíčko ani tak nejezdilo, jako létalo nízko.  Ještě jsme s ing. Walterem navrhli rekonstrukci klikové hřídele tak, aby bylo možno použít sériově vyráběná ložiska. Získali jsme rychlé a spolehlivé auto, ale současně jsme si začali uvědomovat, že i aerovka je veterán, kterého je pro běžný denní provoz škoda a začali jsme našeho.litra šetřit. Neušetřili jsme ho, to už je ale jiná historie, na kterou nerada vzpomínám.                               

Jaroslava Brutarová

Autor: Jaroslava Brutarová

Líbil se vám článek? Dejte o něm vědět ostatním!

Jak jsme s ing. Walterem dělali šestirychlostní aerovku

výpočet ing Jana Waltera

redukce původní

redukce nová se svařenou skříní

redukce ve svařené skříni

přední část kardanu s ručním startováním, redukcí a řadící kulisou


Tipy čtenářů

Staňte se redaktory našich stránek a přidejte svůj tip

Nástroje

Odebírejte naše RSS RSS kanál

Dnes je 15.09.2019

Svátek má Jolana

Citát pro dnešní den

Komerční sdělení

Teakový nábytek, mramor, lávove kameny - TOP TEAK

TOP TEAK - největší a nejrozmanitější nabídku nábytku a výrobků z teakového dřeva v České republice najdete v obchodech Teak Centrum Praha.


www.topteak.cz

BUSPRESS - internetový magazín o autobusech a dopravě

Internetový magazín BUSPRESS CZ provozuje společnost GREEN PEAR TIP, věnuje se problematice autobusové dopravy a autobusů samotných. Podporuje nové úsporné a ekologic

www.buspress.cz

Autobusy ISUZU - úsporné a spolehlivé

Moderní "midibusy" ISUZU, jsou nejlepším řešením ekonomické dopravy! Informace ISUZU najdete na stránkách www.isuzubus.eu  stránky provozuje GREEN&

www.isuzubus.eu

Získejte novou profesi !

Nabízíme poslední volná místa v masérském kurzu

 


www.sweb.cz

Stáhnout Adobe Flash player Stáhnout Adobe Flash player Stáhnout Adobe Flash player Stáhnout Adobe Flash player Stáhnout Adobe Flash player

Náhled tisku | Vytisknout | Nahoru

2008 – 2009 © Prague Tip | Prohlášení o přístupnosti | Webmaster: c10.cz