Jste zde:
- Tipy
  - Příroda

Je libo projímadlo, lano či halucinace? - sukulenty

14.10.2009 18:33

Že nejde o „suchou a nezáživnou“ záležitost, budete teď vědět i vy. Snad žádná skupina rostlin nepřináší našinci tolik kuriozních zajímavostí a domorodcům užitek. Vybírám namátkou...............

Nenechejte si ujít pichlavou výstavu Sukulenty ve Fata Morganě, do 25. října, denně mimo pondělí 9 - 17 h, Botanická zahrada hl. města Prahy – skleník Fata Morgana.

Lophophora williamsii (lidové názvy: Peyotl, Hikuli, Meskalové knoflíky, kaktus meska, Posvátný kaktus, Payotekaktus, Meskalinkaktus, Mescalito, Azee, Biote, Híkuli, Hikuri)
Podle archeologických nálezů se peyotl zřejmě používá ve Střední Americe k náboženským obřadům více než tři tisíce let. Obyvatelé Střední Ameriky věřili, že jim tato rostlina zprostředkovává styk s bohy. Dodnes Indiáni peyotlu připisují moc dát lidem zdraví, dlouhý život a zajistit očistu těla i duše. Zároveň přitom dosahují halucinogenního stavu.

rod Uncarina
Listy žlutokvětých druhů obsahují saponiny se používají k výrobě šampónu, který údajně výrazně zlepšuje kvalitu vlasů a působí proti plešatění. Listy Uncarina decaryi rozšířeného druhu trnitého buše se zpracovávají pro tento účel i pro prodej ve městech.

Aloe
Vědecký název se odvozuje od řeckého „aloe“, arabského „alloch“ a hebrejského „ahalim“. Arabové ji nazývají „pouštní růže“ a pro starověké Egypťany byla „rostlinou nesmrtelnosti“. První ověřený písemný doklad o používání Aloe vera byl zaznamenám ve starověké Mezopotámii 2100 př. n. l. Ve starověku ji v Egyptě, Indii i Číně považovali za léčivou a magickou rostlinu. Aloe arborescens se již dlouho pěstuje pro okrasné účely. Mimo Afriku začala být vnímána jako léčivá rostlina teprve po výbuchu atomové bomby v Hirošimě, kdy se používala k léčbě popálenin.

Pryšce
Všechny pryšcovité rostliny při poranění roní různě jedovatý latex, který může způsobit silné podráždění kůže a pokud se dostane do očí, může velmi nebezpečně ohrozit zrak.
Euphorbia ingens - Mohutný stromovitý druh má v jižní Africe a v Zimbabwe široké využití. Latex se používá k lovu ryb, nalije se do vody, ryby ochrnou a snadno se uloví.

Pachypodium
Tlustá noha – to je doslovný překlad vědeckého jména. Místní obyvatelé vyrábějí z latexu druhu Pachypodium rosulatum lepidlo a používají ho k léčení zhnisaných ran a kožních vředů.

Sansevieria
Mezi laickou veřejností jsou známy především jako „tchýnin jazyk“, ovšem česky je správné jméno tenura. Asi 20 druhů se v tropech Starého i Nového světa pěstuje pro listová vlákna, která jsou vodovzdorná. Dokonce platí čím vlhčí, tím pevnější. Používají se na výrobu rybářských sítí, lodních lan, provazů a hrubých tkanin. V Africe se tenury často uplatňují i v lidovém léčitelství: Šťáva z listů se aplikuje zevně při očních a ušních infekcích, účinná je též proti bolestem zubů. Čerstvé či vařené oddenky se používají k léčbě hemoroidů, vřídků, žaludečních potíží, průjmů a k odstranění střevních parazitů.

rod Hoodia
Některé druhy se jedí čerstvé jako zelenina a potlačují hlad a žízeň. Hoodia gordonii navíc ulevuje od bolestí při žaludečních vředech. Sanové používají rostliny při dlouhotrvajících lovech, kdy i malé kousky rostlin zahnaly hlad a žízeň po celý den. Tato vlastnost se v posledních letech využívá pro léčbu nadváhy, farmaceutický průmysl jde po ní jako divý! Bohužel někdy dochází i k drancování těchto krásných a chráněných rostlin v přírodě. Drancovat nemusíme, MY TUTO ROSTLINU MÁME NAPRODEJ!!!! – viz foto.

Nejen tyto, ale desítky dalších rostlin (mnohé též na prodej) přináší tradiční výstava SUKULENTY ve skleníku Fata Morgana.

Výstavu pro velký úspěch v loňském roce doplní i sukulentní bonsaje a rostliny pro pěstování co by bonsaje vhodné.
Výstava bude probíhat v sukulentní části a na vyhlídkové terase nížinné části skleníku Fata Morgana.
Po celou dobu výstavy zajištěn prodej a poradenství.
Víkendová průvodcovská služba: O víkendech vás zdarma v každou celou hodinu (od 10 do 17 h) světem sukulentních rostlin provedou a s jejich různorodým využitím seznámí školení průvodci.

Marcela Uhlíková, tisková mluvčí BZ, mobil: 736 621 746, více na www.botanicka.cz

Autor: zne