Znovuotevření Bílkovy vily na pražských Hradčanech

28.09.2010 11:36

Ateliérovou vilu v Praze-Hradčanech vystavěl František Bílek v letech 1910–1911 podle vlastních plánů. Bílek byl především sochař a grafik, ale jeho náboženské pojetí umění ho vedlo k potřebě utvářet celá prostředí, ve kterých by se jeho díla uplatňovala v mnohostranném působení, naplňujíc své poslání spiritualizace lidského života.

Znovuotevření Bílkovy vily

Jeho architektura byla motivována ideově. Pražská vila měla podle Bílka vyjadřovat „Život jako pole plné zralých klasů, skýtajících výživu bratří na každý den. Mnohé klasy svázány ve snopy – sloupy. Některé ze sloupů nedostavěny, protože ničeho nenesou.“ Segmentovitý půdorys stavby lze číst jako stopu kosy sklízející obilí. Nápadný je rovněž tvar sloupů připomínajících staroegyptskou chrámovou architekturu. Režná cihla a hrubě opracovaný kámen přibližují
dílo přírodě a lidské práci. Nepravidelně členěnému interiéru dominuje vysoký ateliér jako přirozené pracovní a duchovní středisko stavby. Cílem nové expozice, otevřené od 24. září 2010 v Bílkově vile na Hradčanech, je
ukázat na vybraných dílech Františka Bílka celkový charakter jeho tvorby a poskytnout tak divákovi výstižný názor na osobní přínos Bílka českému a světovému umění. Výběr děl postihuje všechny etapy Bílkova vývoje a přihlíží k jeho schopnostem vytvářet různými technikami celkové dílo, dotvářející symbolistický projekt morálního i estetického povznesení člověka.

V expozici jsou zastoupeny významné práce ze začátku devadesátých let (první moderní plastika v českém kontextu Orba je naší viny trest; model sousoší Golgota – hora lebek), velká návrhová kresba k Ukřižovanému, základnímu programovému dílu české moderny. Dále vývojově přelomová socha Strom, jenž bleskem zasažen, po věky hořel,
oceňovaná na mezinárodním fóru. Následují stěžejní díla vzniklá jako dílčí realizace velkých Bílkových projektů cyklu Život, Cesta a Stavba budoucího chrámu v nás z počátku 20. století (Slepci, Mojžíš, Úžas, Adam a Eva) a sochy a studie spojené s přípravou jeho funerálních i veřejných pomníků (Žal, Tíseň od těla, od světa a od nebe klenby, Krása mládí ve svém boji). Pozdní dílo je zastoupeno monumentální dřevořezbou Život je boj a pětičlenným sousoším
Budoucí dobyvatelé. Mimo plastiky a velké kresby je vystavován originální Bílkův nábytek, vzniklý v souvislosti s novostavbou jeho ateliérové vily, dokumentující všestrannost jeho uměleckého záměru. Dva menší prostory v přízemí (jídelna a pracovna) jsou pojaty intimněji, aby bylo vyhověno očekávanému zájmu návštěvníků o soukromí umělce. Převládají proto podobizny přátel a rodiny, menší formáty grafik a plastik. Prostředí jídelny a zimní zahrady bylo
vybaveno podle vzoru dobových fotografií. V prvním patře byly dvě přední místnosti přeměněny ve výstavní prostory a doplněny o vitríny. Setkáme se tu převážně s Bílkovými ranými pracemi menších rozměrů doplněnými tvorbou z dvacátých let.

Dominanty mimo jiné tvoří Orba křížem, Povětroň, Tanec kolem zlatého telete a Duchovní setkání. Třetí místnost v prvním patře je zamýšlena jako Kabinet kresby a grafiky. Zde má návštěvník možnost seznámit se s větším počtem Bílkových grafických prací umístěných v prohlížeči. Při příležitosti znovuotevření Bílkovy vily vychází ve spolupráci Galerie hlavního města Prahy s nakladatelstvím Arbor vitae publikace František Bílek a jeho pražský ateliér obsahující texty významných českých historiků umění, kteří ozřejmují pozadí doby a souvislosti spojené sprojektováním pražského ateliéru na Hradčanech. Stať Petra Wittlicha přibližuje Bílkovu grafiku a plastiku v kontextu prací veřejného charakteru, Jindřich Vybíral se podrobněji zabývá tvaroslovím sochařovy vily, Zdeněk Lukeš se ,soustřeďuje na zástavbu hradčanských bašt a Martin Krummholz přináší zcela nové poznatky do bílkovského bádání. Knihu zakončuje Bílkova úvaha o architektuře doplněná reprodukcemi nerealizovaných návrhů a životopisný přehled Hany Larvové. Titulem se prolínají unikátní, dosud nepublikované, dobové fotografie, které představují život a tvorbu Františka Bílka v novém světle. Knihu citlivě doprovodil přední český fotograf Martin Polák a graficky upravil Robert V. Novák.

Editory jsou kurátoři nové expozice Galerie hlavního města Prahy Sandra Baborovská a Karel Srp.

CO MI KNIHA POVĚDĚLA

Expozici doplňuje výstava Bílkovy knižní tvorby představené ilustracemi, ex libris a grafikami. Stejně jako v celé jeho tvorbě, i zde jde Bílkovi především o poselství, kterým ovlivňuje čtenáře a diváka. Formální stránku klade, zvláště při práci na svých autorských knihách (Otče náš!, Souborné práce Františka Bílka, Stavba budoucího chrámu v nás, Cesta a Mystický traktát), na poslední místo. Od roku 1899 začíná doprovázet kresbami a dřevoryty knihy svých přátel básníků (Julius Zeyer, Otokar Březina, Jakub Deml). Po vzniku Československé církve, kam Bílek konvertuje, se stále více věnuje autorům české reformace. V bibliofilské edici Špalíček vycházejí díla Jana Husa, Jana Blahoslava, Petra Chelčického, J. A. Komenského a spisy husitské. Pro celou edici Bílek navrhuje obálky, kresebný nebo litografický doprovod a také celokožené vazby se svými charakteristickými rytinami. S návrhy knižních vazeb začal již roku 1916, kdy pro Slavíka sv. Bonaventury navrhl reliéfní slepotisk pro přední i zadní desku vazby. Stejnou úpravu navrhl téhož roku ke knize J. V. Sládek a lumírovská doba české literatury, kterou doprovodil známým cyklem dřevorytů Tvůrce a jeho sestra Bolest. I když výstava Co mi kniha pověděla představuje jen segment knižní tvorby, ukazuje Františka Bílka jako nesmírně pracovitého, vzdělaného a originálního umělce, jenž navrhoval dokonce i své vlastní písmo a nepodléhal dobovým trendům. Možná právě proto působí jeho dílo stále nadčasově.

BÍLKOVO CENTRUM

V rámci zrekonstruované vily je otevřeno nové Bílkovo studijní a dokumentační centrum pro odbornou veřejnost. Centrum, vedené odbornou kurátorkou, se zaměřuje na shromažďování a odborné zpracování materiálů o díle Františka Bílka, týkajících se nejen jeho volné tvorby, ale i dalších aktivit, včetně jeho dvou architektonických realizací – pražské Bílkovy vily a domu s ateliérem v Chýnově u Tábora. Základem činnosti centra je sbírka Františka Bílka
v Galerii hlavního města Prahy, která vlastní převážnou část umělcovy pozůstalosti. Centrum se bude podílet na její propagaci, na přípravě a realizaci přednášek, besed a dalších akcí,

Bílkova vila, Galerie hlavního města Prahy
Mickiewiczova 1 / 233, Praha 6 – Hradčany

út – ne 10.00 – 18.00
(odborný výklad s lektorem pouze na objednávku na pr@ghmp.cz nebo na tel. 224 826 391)

www.ghmp.cz

 

Autor: Galerie hlavního města Prahy

Líbil se vám článek? Dejte o něm vědět ostatním!

Přidejte svůj komentář k tipu - váš názor nás zajímá

 

Tipy čtenářů

Staňte se redaktory našich stránek a přidejte svůj tip

Nástroje

Odebírejte naše RSS RSS kanál

Dnes je 20.04.2024

Svátek má Marcela

Citát pro dnešní den

Udělej co můžeš, s tím, co máš, tam, kde jsi.

Komerční sdělení

Získejte novou profesi !

Nabízíme poslední volná místa v masérském kurzu


www.sweb.cz

Náhled tisku | Vytisknout | Nahoru

2008 – 2009 © Prague Tip | Prohlášení o přístupnosti | Webmaster: c10.cz